Fintech nebo banka? Jak přetváří technologický růst základy investic? Přesně o tom promluví na GIS 2023 moderátor Fintech panelu Miroslav Lukeš z Czech Fintech Association.
Vstupenky k zakoupení zde

Silný marketing nemusí nutně znamenat, že se jedná o odborníka, se kterým byste měli investovat!  Jak poznat kdo je ten pravý a mnohem více se dozvíte od Jany Brodani na GIS 2023!

Vstupenky k zakoupení zde

Budoucností české i světové ekonomiky je spojení finančních služeb a technologií, které usnadní proces její digitalizace a transformace. S tím přímo souvisí i rostoucí obliba wealthtech a kryptoměn, jakožto nástrojů chránících naše finance před rostoucí inflací.

Asi třetina evropských unicornů jsou fintechy. Spojení finančních služeb a technologií patří k jedné z mála oblastí, ve které Evropa vyniká. A stejně tak i Česko. Jsme přeborníci v adopci fintechových novinek, ať už jde to bankovní identitu, mobilní nebo digitální platby. Donedávna byl Home Credit se 110 tisíci zaměstnanci jeden z největších fintechů světa a vychoval celou generaci špičkových mezinárodních manažerů.

Blockchain nebo crowfunding? Podívejte se na slovníček pojmů ZDE

Český fintech

I proto bude hrát fintech významnou roli v digitalizaci a transformaci české ekonomiky. Dnes je v Česku podle Fintech Cowboys zhruba 100 fintechů. Celá řada z nich má světový potenciál, a to zejména fintechy poskytující infrastrukturu pro velké banky a pojišťovny.

V České fintechové asociaci poskytujeme potřebný mentoring, networking i lobbying a doplňuje nás strukturovaná podpora Fintech Hubu. Sice máme stabilní bankovní systém, ale velké rezervy v dialogu, invenci a dostupnosti nejlepších praxí. Obecně bychom měli fintech propagovat jako sektor budoucnosti a lákat talenty.

WealthTech

Před rostoucí inflací můžete ochránit své finance například investováním. A díky wealthtech, tedy technologiím používaným ke správě bohatství, již není výsadou bohatých. Trendem poslední doby jsou takzvaní „robo-advisors“, kteří dokáží klientům sestavit portfolio na míru. Celý tento proces je navíc díky automatizaci velmi rychlý a levný.

Zajímají vás podcasty o kryptoměnách, investování nebo FinTechu? Klikněte ZDE

Část společností kromě procesu digitalizace KYC (know your customer) a automatizace investičního procesu začíná do tvorby portfolií integrovat také pokročilé technologie, jako jsou umělá inteligence či strojové učení.

Kryptoměny

Jako ochrana úspor se začínají prosazovat také méně tradiční kryptoměny. Dnes již spousta lidí ví, že bitcoinů je konečné množství a toto aktivum by tedy, stejně jako třeba zlato, mohlo být dobrou ochranou proti inflaci.

Projekty České fintech asociace najdete ZDE

Méně známé jsou však trendy, které aktuálně formují prostor kryptoměn. Jedná se například o koncept zvaný DeFi (decentralizované finance), díky kterému lze bez nutnosti centrální autority provozovat například půjčkovou platformu, směnárnu a spousty dalších finančních aplikací.

V období zvýšené volatility budou představovat efektivní investiční nástroje jeden z klíčových faktorů pro ochranu hodnoty majteku.

Česko je jednou z nejbohatších zemí světa, navíc s vysokou životní úrovní. Chybí nám však světový brand. Něco, díky čemuž bychom byli těmi nejdůležitějšími hráči v oboru. Máme však předpoklady stát se lídrem na poli fintechu.

Tak jako jsou Švýcaři známí pro výrobu hodinek, Němci pro precizní strojírenství a Francouzi díky vínu, Česko svůj světový brand stále hledá. Přitom máme na čem stavět. Sklářský průmysl, pivovarnictví či automobilové strojírenství máme na světové úrovni. Do budoucna musíme sázet na sektory s vysokou přidanou hodnotou. Máme veškeré předpoklady stát se světovými lídry v kyberbezpečnosti, umělé inteligenci nebo finančních technologiích.

Česko jako země finančních služeb

Česko má silnou bázi finančních profesionálů. Svědčí o tom i vysoká stabilita, úroveň služeb i ziskovost. A velký díl na tom mají i „start-upy“. Například Home Credit vznikl zcela na zelené louce a stal se světovým lídrem ve spotřebním financování. Vychoval také celou generaci českých manažerů, kteří zůstávají špičkami v oboru.

Český fintech je zdrojem inovací

Dnes je v Česku ve fintechu a insuretechu více jak sto firem. Dlouhodobě je mapují kolegové a ambasadoři fintechu ve Fintech cowboys. Velkou část z nich sdružuje právě Česká fintechová asociace. České fintechy mohou těžit ze zázemí silných finančních služeb, které patří mezi nejlepší a nejinovati nější na světě. Svědčí o tom například úroveň digitálního bankovnictví nebo adopce elektronických plateb.

Regulace odstartuje změny

Světová konkurence ale také roste a musíme tedy odstraňovat bariéry rychlejšího rozvoje. Dlouhodobým a zhoršujícím se problémem není ani tak regulace per se, jako aplikace regulace v licencování a dohledu. Národní plán obnovy ale počítá se vznikem (regulačního) sandboxu, který by fintechům umožnil prvotní rozdýchání a rozjezd.

Investice do zahraničních talentů

Ještě větším problémem ale zůstává dlouhodobá vize, jak do Česka nalákat zahraniční talenty. Praha i další česká města nabízí skvělou kvalitu života, a snesou tak srovnání se západní Evropou nebo USA. Když lidem nabídneme i podnikatelské příležitosti, máme potenciál přilákat talenty z celého světa. Ti pak přilákají další a další talenty, ale budou i inspirací Čechům při volbě povolání a zaměření na obory s vysokou přidanou hodnotou a také pro změnu vzdělávacího systému.

Máme špičkové experty a potenciál k vývoji

Máme potenciál exportovat špičkový fintech a insuretech do celého světa. Například ve formě infrastrukturních služeb jako řešení pro risk management, digitální obsluhu, řešení pohledávek, likvidaci pojistných událostí atd. Navíc tato řešení často kombinují obory financí, kyberbečnosti a strojového učení, ve kterých máme v Česku špičkové experty. Přál bych si, abychom v českém fintechu viděli do pěti let jednorožce. Pojďme fintechům pomoci, ať může vzniknout.

Andělské investování je bez pochyby jeden ze zajímavých způsobů investování. Není to však pro každého. Na to, abyste se stali andělskými investory, musíte mít především správně nastavený „mindset“. Musíte být připraveni na to, že venture kapitál je vysoce rizikový a že o svou investici můžete přijít. Riskujete, ale zároveň pomáháte svými penězi, časem, zkušenostmi a kontakty, čímž snižujete riziko neúspěchu daného startupu. Zároveň se podílíte na rozvoji nových technologií a budoucnosti. Přijde vám to jako vzrušující jízda na horské dráze? Taky že je. Přečtěte si to nejdůležitější, co potřebujete vědět o andělském investování.

Andělské investování / Andělský investor

Pojem „Business Angel“, v českém pojetí andělský investor, poprvé použil v roce 1978 William Wetzel z University of New Hampshire, zakladatel Centra pro výzkum rizik. Wetzel dělal studii o tom, jak podnikatelé shromažďují kapitál, a z charakteristiky náplně jejich práce jim dal tento název. Andělští investoři jsou opravdu takoví andělé. Pomáhají, čímž mohou zachránit firmu před (korporátní) smrtí.

Andělský investor je soukromá osoba, která investuje od nejranějších fází startupů, zejména v pre-seed a seed fázích. Kromě peněz poskytují andělští investoři své zkušenosti, znalosti z businessu a různých odvětví, svůj čas, a hlavně také své kontakty. Tito lidé jsou často podnikatelé, bývalí startupisti, rentiéři či vysoce postavení manažeři. Kdo by odmítl pomoc od takových expertů?

Proč jsou andělští investoři důležití

Andělský investor je pro startupy velmi důležitý, protože poskytuje více než peníze. Významný je proto, že investuje a pomáhá na samém začátku startupu, kde by od žádného VC fondu daný startup investici nikdy nedostal. Pro VC jsou tyto fáze velice rizikové, neboť jim chybí právě ten čas, který by mohly startupu věnovat, a tak sází na již ověřenější společnosti, které vykazují už nějaké tržby. Naopak andělský investor svým časem, expertízou, ohromnou dávkou zkušeností a kontakty pomáhá startupům překlenout těžké období začátků a výrazně zvyšuje šanci na úspěch, tedy na to, že se jeho investice zhodnotí.

Jak andělští investoři fungují a kde je najít

Aktivních andělských investorů není v Evropě mnoho, nicméně se povědomí neustále rozšiřuje a přibývá méně zkušených a kapitálově menších investorů. Někteří si vybudovali osobní značku andělského investora (což je velice náročné a často to bývá spojené s návštěvou mnoha a mnoha startupových akcí, přednášením či účastí v porotě nebo s úspěšným exitem). Tito andělští investoři nemají nouzi o tzv. deal flow (zjednodušeně řečeno – počet investičních příležitostí, které má andělský investor aktuálně k dispozici), protože je startupisti oslovují napřímo. Pokud ale nejste takový typ investora, je tady naštěstí druhá možnost, jak proniknout do startupového světa a získat přístup ke kvalitním projektům a jiným investorům. Jsou to různé andělské sítě a kluby investorů. Často jsou lokální, tedy

Češi pobaltské země často přehlížejí. V Estonsku, Litvě a Lotyšsku žije dohromady jen kolem šesti milionů lidí. Mohlo by se zdát, že v evropském kontextu nemají příliš co nabídnout. Minimálně v oblasti technologických startupů to však vůbec neplatí, ba naopak. Jak jsme se s kolegy z DEPO Ventures přesvědčili během našich návštěv v posledních měsících, pobaltské státy jsou doslova mekkou pro moderní startupový byznys. Jak toho dosáhly? A čemu bychom se mohli přiučit i my v České republice?

Přestože je každá z těchto zemí z pohledu startupového světa na různé úrovni, některé věci mají společné. Startupovou scénu tam – na rozdíl od Česka – mohutně podporuje stát, který si uvědomuje důležitost inovací a jejich ekonomický přínos. Především Estonsko svou kompletní digitalizací státní správy a služeb připravilo velmi úrodnou půdu pro lokální i mezinárodní startupovou scénu. Díky tomuto kroku má země v současnosti nejvíce miliardových startupů z celé Evropy.

Síla startupových příběhů

Všichni určitě známe Skype. Tenhle příběh přitáhl pozornost estonské veřejnosti. Oslovil investory, inspiroval další podnikatele v technologiích a díky tomu začaly rychle přibývat nové startupy. Zaměstnanci Skypu a dalších firem rozjížděli své vlastní společnosti. A jako andělští investoři začali sami podporovat nadějné projekty. Položili základy startupovému světu, jehož výsledkem je dnes už 13 jednorožců, startupů s hodnotou přes miliardu dolarů.

V Litvě by podobnou úlohu mohlo sehrát Interactio, software, který usnadňuje vzdálené simultánní tlumočení například pořadatelům konferencí nebo mezivládních či pracovních schůzek. Pandemie byznys tohoto litevského startupu mohutně nakopla, loni během investičního kola series A vybrali 30 milionů dolarů. Andělští investoři během pár let zhodnotili v Interactiu svou původní investici v desítkách tisíc eur až stonásobně, dnes z nich jsou milionáři. Všichni to berou jako obrovský úspěch, zájem o andělské investování prudce narostl. 

Stát udává směr

Litva podporuje investování do startupů dvěma způsoby. Koinvestuje s andělskými investory, kterým tak umožní zvýšit kapitál na dvojnásobek. Druhým způsobem je monitorování lokálních startupů a jejich vlivu na ekonomiku, zaměstnanost a další důležité aspekty včetně přínosu do státní pokladny. Na webu Startup Lithuania (www.startuplithuania.com) je registr všech startupů. O každém z nich je možné najít podrobnosti, jakou investici získal, jakou má hodnotu či kolik lidí zaměstnává. Na první pohled je vidět, že startupy představují velkou část ekonomiky a že přímo v Litvě dávají práci tisícům lidí. Je to vzkaz veřejnosti, že to dává smysl. Věřím, že kdyby byly takové statistiky o ekonomickém přínosu pro stát k dispozici i u nás, vyvrátilo by to mnoho mýtů a pomohlo veřejnosti zlepšit celkové mínění o startupech. 

Lotyšsko je z těch tří zemí zatím trochu pozadu. Je tam nejméně fondů, méně kapitálu i projektů. Andělský ekosystém moc nefunguje, ale v Rize je cítit silná houževnatost být nejlepší a jednou předběhnout Estonsko i Litvu. Trojice pobaltských zemí zdaleka není homogenní, zdravě si konkurují. V Estonsku cílí startupová scéna kvůli malému počtu obyvatel hlavně na mezinárodní trhy již od samého začátku. Pravidelně se pořádají různorodé soutěže mezi startupy, které přispívají nejen k přirozené soupeřivosti, ale také k sdílení zkušeností a nalézání nových talentů. Ukazuje se to třeba v tom, že do investic se zapojuje větší počet andělských investorů, často spolupracují i s fondy rizikového kapitálu. To zatím v Česku není tak běžné.

Investiční „mafie“ vítězí 

Ve světě rizikového kapitálu se stále více ukazuje, že se vyplatí být s investicí do společnosti první. V Pobaltí platí, že k nejlepším projektům a nejnadějnějším startupům se dostanou startupisti, kteří úspěšně vybudovali a prodali firmu a nyní investují do dalších projektů. Funguje to podobně jako v Silicon Valley. Takový investor se totiž nebojí podpořit firmu už na samém začátku a je ochoten podstoupit větší riziko než venture kapitálové fondy. Ty se zaměřují na vyvinutější společnosti, které už generují příjmy. Děje se to po roce až dvou existence startupu. Bohužel se pak často stává, že úspěšný startup získá investiční nabídky od elitních globálních fondů, a tím vyřadí lokální fondy ze hry. To je příklad právě zmiňovaného litevského Interactia.

Přestože se situace zlepšuje, je v České republice takovýchto „exfounderů“ stále velice málo – a obecně investorů, kteří by investovali do rané fáze vývoje (pre-seed, seed). Nicméně u pobaltských sousedů vidíme, že úspěšné příběhy, podpora státu, aktivní investoři a kolaborativní přístup pomohli roztočit kola a vytvořit jeden z nejuznávanějších startupových ekosystémů v Evropě.