Čtvrtina andělských investorů chce letos zvýšit množství rizikového kapitálu, ukazuje průzkum DEPO Ventures

Praha 20. dubna 2022 – Andělští investoři neztrácejí chuť k dalšímu investování. Zhruba čtvrtina z nich hodlá letos výrazně zvýšit množství rizikového kapitálu. Polovina chce do startupů v rané fázi vývoje investovat podobný objem finančních prostředků jako loni. Navíc se ukazuje, že postupně zvyšují frekvenci svých investic. Zatímco loni na jednoho andělského investora připadla v průměru investice do 2,3 startupu, o rok dříve dosahovala tato hodnota 1,7. Průměrně má každý investor na kontě šest investic, postupně se také zvyšuje počet exitů. Většinou úspěšných, kde se vložené peníze investorům zhodnotily. Ukázal to průzkum české finanční skupiny DEPO Ventures, která buduje unikátní syndikát andělských investorů po celém světě. Cílem dotazování, jež proběhlo začátkem roku 2022, je prozkoumat současný stav na trhu a odhalit případné nedostatky.

„Na pandemii a s ní související nejistotu před dvěma lety reagovala většina investorů zastavením dalších investic. V následujícím období jsme však v Evropě zaznamenali historicky největší objem investic do startupů. Zdá se, že evropští investoři pochopili význam technologických investic. A snad to nyní chápou ještě více. Nové technologie jsou potřeba nejen pro záchranu planety, ale i pro záchranu svobody,“ říká Petr Šíma, zakladatel a CEO DEPO Ventures.

Průměrná investice českého andělského investora do startupu v rané fázi je 80 tisíc eur, tedy bezmála dva miliony korun. Více než 100 tisíc eur investuje 21 % respondentů a 44 % andělských investorů si vystačí s částkou do 25 tisíc eur. Nejpopulárnější oblastí zůstávají, stejně jako v předchozích dvou letech, investice do startupů, které se zaměřují na finanční technologie (49 %), následuje e-commerce (37 %). Z pohledu technologií vyhledávají čeští investoři nejvíce startupy s umělou inteligencí (AI) a blockchainem.

Startupy s potenciálem změnit svět k lepšímu

Přes 38 % respondentů v průzkumu uvedlo, že je jim jedno, do jaké části světa investují. Mají buď v hledáčku celý svět, případně neřeší, v jaké oblasti daný startup působí. Dalších 18 % investorů se zaměřuje na střední a východní Evropu a 15 % na celý kontinent. Bezmála třetina investorů se nicméně soustředí pouze na tuzemské startupy. Širší záběr by jim umožnil dostat se ke globálním příležitostem a zvýšil šance lépe diverzifikovat portfolio.

„V Evropě sílí pocit, že se o sebe musíme postarat sami. Že je to lepší než spoléhat na pomoc USA, státu nebo velkých korporací. Startupový ekosystém v tom hraje zásadní roli. Vidíme úspěšné podnikatele, začínající podnikatelé mají vzory a mají také i investorské zázemí. A andělští investoři jsou to zásadní podhoubí pro celý ekosystém. Již dlouho se snažím k investování přivést nové andělské investory. A právě teď je období, kdy je třeba zvýšit investice. Do technologií, do podnikatelů, do naší budoucnosti. Startupy jako investiční kategorie jsou sice rizikové, ale dlouhodobě nejvýnosnější. Vynikající ochrana proti inflaci. A navíc mají potenciál změnit svět k lepšímu,“ říká Petr Šíma.

Potvrzují to také výsledky průzkumu. Na otázku, co je hlavním impulzem k investicím do startupů, uvedli respondenti nejčastěji finanční motivaci. Už na třetím místě je však možnost podpořit inovace a na pátém potřeba vrátit něco zpět společnosti. Téměř tři čtvrtiny respondentů průzkumu věnují andělskému investování do pěti hodin týdně. Více než deset hodin v týdnu se jím zabývá 13 procent investorů. Čas věnovaný investičním aktivitám se zvyšuje s celkovým počtem investic a věkem investora. Čím více investují, tím více času věnují správě svého portfolia.

Průzkum naznačuje, že investice do startupů zatím končí úspěchem. Takřka 30 % investorů již z některých investic provedlo exit. A téměř 88 % z nich prodalo svůj podíl se ziskem. Jejich investice se zhodnotila nejčastěji v rozmezí jedenkrát až pětkrát. 

Individuální investování vede, ale investoři se připravují o výhody

Andělské investování bývá obvykle vnímáno jako individuální. Naznačil to už loňský průzkum a potvrzují to i letošní data. Napřímo investuje 77 % respondentů. Investoři však způsoby kombinují. Skrze fond investuje 43 % respondentů a 42 % jich někdy využilo syndikát s ostatními andělskými investory. Neochota nadpoloviční většiny dotázaných investorů stát se členem nějaké české či mezinárodní komunity, například klubu či syndikátu, souvisí zpravidla s nedostatkem investičních příležitostí či koinvestorů.

Za největší problém na české scéně rizikového kapitálu považují respondenti nedostatek kvalitních startupů (34 %). Téměř třetina (31 %) investorů zmiňuje, že nemá dostatek času na hledání startupů, považují valuaci startupů za nadhodnocenou a zdá se jim, že legislativa je špatně nastavená. Respondenti, kteří nikdy do technologického startupu neinvestovali, vedle nedostatku času nejčastěji uvádí příliš vysoké riziko a kapitálovou náročnost.

Více o průzkumu

Cílem výzkumu bylo zmapovat prostředí andělského investování v České republice. Zjistit, jak investují andělští investoři a jaké mají problémy. Report prezentuje výsledky kvantitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou online dotazníku na vzorku 122 respondentů. Dotazník byl rozeslán andělským investorům v ČR a dále se organicky šířil mezi nestartupové investory. Sběr dat probíhal během ledna a února 2022. Výsledky průzkumu s podrobnými komentáři jsou ZDE.

Více o skupině DEPO Ventures

DEPO Ventures je investor pro rané startupy v regionu CEE opřený o komunitu andělských investorů. Spravuje dva andělské fondy, které umožňují investorům aktivní zapojení. Celkem již zainvestovali do 18 společností, například do Tatum, SmartGuide, Mileus, Oxus.AI. 

Investiční skupina řídí také mezinárodní syndikát DEPO Angels, v níž propojuje důvěryhodné investory s kvalitními startupy a zjednodušuje jim celý investiční proces. Navíc zajišťuje výhodné syndikace, které umožňují investice i v nižších částkách.

Vizí DEPO Ventures je naučit podnikatele a osoby s vysokým jměním, že investice do startupů by měly být přirozenou součástí portfolia každého investora.

Tisková zpráva
Jaroslav Průcha, +420 737 672 966
jarda@hustakomunikejsn.cz

Startupy potřebují k úspěchu víc než jen dobrý nápad a vstupní investici. O jejich přežití rozhodují taky věci jako kvalitní byznys plán, správné finanční řízení a další. Majitel a šéf logistického startupu DoDo Michal Menšík a podnikatel Zdeněk Šoustal proto loni na jaře spustili V-Sharp Venture Studio, aby novým firmám pomohli svými zkušenostmi a kontakty.

Předávání zkušeností se startupistům bude hodit. Před rokem všechny zaměstnávala hlavně pandemie, dnes se k ní přidal i nejistý ekonomický výhled. Atraktivita některých sektorů však zůstává i přes možné ekonomické zpomalení velká. Proto V-Sharp Venture Studio sází na nové firmy z oblastí e-commerce, logistiky a finančních technologií. Matej Zabadal, Managing Partner Studia, věří v jejich dlouhodobý potenciál.

Kam se studio za dobu svého působení posunulo? Jak funguje vztah V-Sharp Venture Studia se startupy? Přečtěte si rozhovor s Matejem Zabadalem.

Kolik startupů máte teď v portfoliu? Máte stanoven nějaký orientační finální počet?

Momentálně máme ve svém portfoliu tři společnosti – Ydistri, Advanto a Aimful. Ve všech případech jde o startupy, které vyvinuly vlastní unikátní produkt a zároveň již od úvodního setkání a prvotních diskuzí zapadají do našich investičních představ.

První investicí byl startup Ydistri, který vyvíjí software sloužící k redistribuci „mrtvých“ skladových zásob. Ydistri umí za pomoci sofistikovaných prediktivních modelů a algoritmů analyzovat zásoby řetězce napříč jednotlivými pobočkami a účinně zásobu vyrovnávat. Startupu se daří vytipovat zásoby, které jsou na jednom místě neprodejné, a účinně je přemístit tam, kde se rychle, a hlavně za plnou cenu prodají. S pomocí Ydistri tedy obchodní řetězce mohou efektivně řešit problém plýtvání a zbytečných slev, ale i naopak prázdných regálů.

Advanto je fintechový startup, který dovoluje zaměstnancům vybrat si svou odpracovanou mzdu kdykoliv v průběhu měsíce. Opět šlo tedy o nadčasový projekt, jehož myšlenka se, věříme, stane v české společnosti v průběhu let standardem. Advanto dnes již spolupracuje s řadou významných firem, řadí se mezi ně například oblíbený internetový obchod Notino, řetězec rychlého občerstvení Bageterie Boulevard nebo logistická společnost Hopi.

Aimful představuje projekt, který v době covidové pandemie našel na trhu výraznou mezeru a dokázal pro ni najít smysluplnou záplatu. Stará se o to, aby lidé trávili čas na pracovních schůzkách maximálně efektivně a byli pouze tam, kde je to reálně potřeba.

Podobné tempo investic plánujeme i v dalších letech, a to už z toho důvodu, že do startupů investujeme své vlastní finanční prostředky. Tím pádem na nás není vyvíjen žádný tlak, a můžeme si tak dovolit vstoupit pouze do takových projektů, ve kterých vidíme jedinečnou příležitost a především vzájemnou symbiózu. Konkrétně daný počet firem, do kterých bychom chtěli zainvestovat, nemáme. Rádi bychom měli kolem jedné desítky společností v rané fázi svého vývoje. Právě v období, kdy tyto startupy navazují vztahy s prvními zákazníky, až do doby, kdy například úspěšně expandují do zahraničí, vidíme v naší přítomnosti a podpoře největší přidanou hodnotu.

Každopádně pro nás bude vždy platit upřednostnění kvality před kvantitou. Proto budeme mít v portfoliu raději méně společností, ale zato v oblastech, ve kterých máme zakladatelům opravdu co předat a zároveň cítíme ten správný „drive“ i z jejich strany.

Jak dlouho hodláte držet konkrétní firmu v portfoliu? S jakým způsobem exitu počítáte?

V tomto směru nemáme žádný pevně daný horizont. Jsme si vědomi toho, že vybudovat úspěšnou firmu může trvat různě dlouho a že k tomu nevede přímá cesta bez překážek. Důkazem jsou nám i dnes velmi úspěšné společnosti jako UiPath či Klarna. I ty měly před obdobím prudké akcelerace fázi hledání správného produktu, zkoušení jiných produktů a služeb nebo období pomalejšího růstu. I to je něco, co k byznysové cestě patří a co společnost formuje do její „konečné“ podoby. Po světě jsou sice známé i firmy, které mezi elitu vystřelily hned v počátku svého fungování. To jsou však ojedinělé případy. Je potřeba si uvědomit, že drtivá většina těch ostatních nějakou dobu hledá ten pravý produkt či market-fit a mnohdy i mění celkovou strategii, než najde ten správný směr.

Co se týče exitu, tak ten je daný do velké míry trhem. V Evropě probíhá valná většina formou M&A; podíl IPO je tu menší než v Americe. My bychom byli velmi spokojení, pokud by se nám podařilo mít v portfoliu jednu či dvě firmy, které to dotáhnou až na burzu. To pro nás představuje takový pomyslný vrchol společné snahy a fungování. Zatím však můžeme mluvit pouze v teoretické rovině, konkrétnější představy se budou v průběhu vývoje jednotlivých společností teprve formovat.

Podporujete nové firmy primárně v sektorech e-commerce, logistiky a finančních technologií. Proč právě tyto?

Primárně jsou to všechno oblasti, které mají do budoucna obrovský potenciál a zároveň v nich máme v rámci celého týmu dlouhodobou zkušenost a know-how.

Součástí e-commerce je dnes téměř každý žijící člověk – v České republice nakoupí online alespoň jednou ročně 9 z 10 lidí. Navzdory tomu je však její celkový podíl na maloobchodních tržbách v našem regionu stále nízký (cca 20 %). Ačkoliv nyní i kvůli vysoké inflaci a nejistotám spojeným s ruskou invazí pozorujeme určité zpomalení, očekáváme, že do budoucna bude pozvolna znovu růst. Vhodným příkladem nám může být Čína, kde se podíl e-commerce dle různých odhadů pohybuje na dvoj až trojnásobku té evropské i americké. Navíc stále existují segmenty, které jsou na své transformační cestě do online prostředí ještě na úplném začátku. Jde například o potraviny a další předměty denní spotřeby, prodej a leasing aut či B2B e-commerce. A v neposlední řadě je potřeba zmínit, že právě e-commerce je oblast, ve které máme ve V-Sharp dlouholetou expertízu. Nejen skrze DODO, které zakladatel V-Sharp Venture Studia Michal Menšík nedávno dotáhl k 1,5miliardové investici a neskrývá ambice logisticky dobýt Evropu, ale také v období před ním, kdy jsme e-commerce projekty budovali více než deset let.

S e-commerce jde ruku v ruce fintech, který e-commerce přihrává například stále populárnějšími odloženými platbami, chytrými „embedovanými“ pojistnými produkty či rovnou zcela novými způsoby plateb. Zároveň žijeme v době, kdy je celý proces digitalizace finančních služeb a produktů teprve na začátku a fintech má tedy velmi slibnou budoucnost, jeho význam stále roste a prostor pro nové nápady je veliký. Naší dlouhodobou tezí je navíc to, že prakticky každá služba či produkt v sobě může mít i prvek finanční služby – ať už formou úvěru, pojištění, odložené platby či platby v závislosti na míře používání daného produktu (tedy tzv. usage-based pricing).

Logistika je zdánlivě v pozadí, je však potřeba si uvědomit, že bez ní by nefungovalo nic – příkladem může být už jen výše zmíněná e-commerce. Očekáváme, že v příštích letech bude celá oblast logistiky nabírat na komplexitě a sofistikovanosti. Už z toho důvodu, že každý, byť malý, logistický problém má ve výsledku dopad na celý svět. Vidět jsme to mohli i v době největší covidové krize, kdy jsme byli svědky doslova globálního chaosu v celém dodavatelském řetězci. V logistice vidíme do budoucna také velký prostor pro širší využití umělé inteligence i různých data-driven řešení. A právě technologie je to, co nás na logistice zajímá nejvíc.

Vidíte už ve vašem portfoliu nějakou budoucí hvězdu? Můžete konkrétní firmu nebo firmy jmenovat?

Věříme, že každý startup, do kterého investujeme, má potenciál stát se hvězdou. Pokud bychom však měli přeci jen říci, kdo má ke svým globálním ambicím nejblíže, byl by to zřejmě startup Ydistri. Jak jsem již výše zmiňoval, Ydistri řeší obchodníkům problémy s mrtvými zásobami a dnes již spolupracuje s nadnárodními řetězci po celém světě. Důvodem je mimo jiné to, že nabízí řešení globálního problému, který je doprovázen vysokými finančními i enviromentální náklady, a přitom ho nikdo dříve systematicky neřešil. Pro světové retailové řetězce je navíc otázka udržitelné optimalizace zásob a logistiky čím dál důležitější, a to jak z pohledu finančního řízení, tak i společenské odpovědnosti. Obchodníci již uměli nákup zásob poměrně sofistikovaně plánovat, ale poptávku nikdy nelze predikovat stoprocentně a je tedy potřeba řešení, které bude hladiny zásob vyrovnávat i dodatečně. A takové na trhu chybělo.

Jak prakticky funguje vztah vašeho studia a firmy? Mluvíte například do každodenních operativních záležitostí?

Startupům se vždy snažíme přinášet určitou přidanou hodnotu ve formě vlastního know-how a kontinuální pomoci. U všech našich projektů se spolupráce přirozeně rozšiřuje. Často jsme tu pro ně prvotně v roli mentorů. Jakmile sami dostatečně navnímáme, jak startup přemýšlí a funguje, dokážeme ho podpořit i v operativních záležitostech. Rádi mu pak pomůžeme s výběrem vhodných kandidátů na jednotlivé pozice, akvizicí nových klientů nebo třeba i produktovým vývojem. Naším prvotním cílem však nikdy není přetvořit si startup k obrazu svému, pro zakladatele firem jsem tu spíše jako pomocná ruka a zasahujeme až ve chvíli, kdy o to sami stojí. Řízení vždy zůstává v jejich rukou.

Máte vymezeny nějaké sektory, do kterých byste neinvestovali? Pokud ano, do kterých a proč?

Primárním kritériem při výběru vhodné investice je pro nás to, zda danému sektoru rozumíme nebo ne. Je těžké, ne-li nemožné, být investorem s přidanou hodnotou bez hluboké znalosti daného problému. My vždy vycházíme z fundamentální znalosti odvětví, jejíž vybudování si vyžaduje dostatek času, učíme se prakticky celý život. Nikdy se nesnažíme jen povrchně zachytávat „trendy“, v tom smysl jednoduše nevidíme.

Samozřejmě je poměrně dost extrémně zajímavých oblastí, ve kterých zatím nemáme takové znalosti, abychom do nich chtěli hrdě investovat – například healthcare, biotech či některé segmenty hardwaru. Jednou z našich hlavních výzev proto zůstává především držet se našeho řemesla a nenechat se pohltit tím, co je zrovna ve světě venture kapitálu „v módě“. Zároveň si myslíme, že v našich třech hlavních oblastech zájmu je ještě spousta příležitostí – obzvlášť v celém regionu střední a východní Evropy, a není tedy nutné hledat jinde. Pokud bychom přeci jen vstoupili i do jiného segmentu, museli bychom disponovat nějakým specifickým a unikátním vhledem, který by nás o správnosti takového rozhodnutí přesvědčil.

Jak jste skloubili vlastní podnikání s V-Sharp Venture Studio?

V-Sharp Venture Studio spolu založili Michal Menšík, CEO logistické skupiny DODO, a Zdeněk Šoustal, CEO společnosti Reticulum, která dlouhodobě investuje primárně do průmyslových nemovitostí, zemědělství a technologických společností. To, aby mohli co nejlépe skloubit své podnikání s investováním, mám na starosti já. Ve V-Sharp Venture Studio zastávám pozici Managing Partnera, takže mám na starosti kompletní investiční proces. Náš tým denně analyzuje nové investiční příležitosti v oblastech, které jsme si vytyčili.

Michal se Zdeňkem jsou pak součástí investiční komise, která společně rozhoduje o tom, zda konkrétní investici opravdu zrealizujeme, a founderům jsou případně následně k dispozici jako mentoři. V tom si myslím, že je V-Sharp dost unikátní – zakladatel startupu má přístup k podnikatelům, kteří již vybudovali miliardové byznysy. Vědí, jak službu postavit, aby se dala škálovat, jak najít product-market fit apod. Navíc, jak sami říkají, za svou kariéru nadělali kromě řady úspěchů také nepočítaně chyb. Mají tedy povědomí o tom, čeho se v podnikání vyvarovat.

Jaký vliv mají na startupové financování současné nejistoty jako válka, vysoká inflace nebo pandemie?

Na různě zaměřené startupy mají tyto faktory také různý dopad. Všeobecně klesá dostupnost kapitálu a stejně tak ochota investorů financovat modely s vysokou investiční náročností. Zároveň se snižuje také chuť investovat do společností, které nejsou dlouhodobě udržitelné. V této souvislosti mluvíme například o hyper expresním doručování potravin (Gorillas, Jokr), BNPL (Klarna) nebo o některých segmentech krypta.

Na druhou stranu, skvělé a nadějné startupy nemusí zoufat, protože ty investory najdou vždy. Investování, obzvlášť ve venture oblasti, je dlouhodobá záležitost. Mnoho investorů už podobnou krizi zažilo (vzpomeňme na rok 2000 nebo období 2007-2009) a dokážou tak uvažovat v podstatně delším časovém horizontu, než v jakém budou ve světě přetrvávat současné turbulence.

Co se však pravděpodobně tak brzy (možná už nikdy) nevrátí, je doba levného kapitálu a extrémních valuací. To jsme mohli pozorovat například u některých jednorožců v krypto segmentu, kteří neměli ani jasně daný byznys model, vlastně většinou neměli žádný. Stejný postup jsme viděli u i některých služeb hyper expresního doručení – ty sice svůj byznys model měly, avšak na první pohled bylo jasné, že nikdy nemůže být profitabilní. Takové společnosti byly poháněné dlouhodobě nízkými úrokovými sazbami a přebytkem kapitálu, tyto faktory však budou nyní velmi oslabené a z ekonomiky by dokonce mohly vymizet úplně. Naopak dochází k silnějšímu zaměření na „value creation“ startupy, které dlouhodobě řeší jasně definované problémy za pomoci inovativních řešení.